Hráli jsme
Autor: Viliam Klimáček (slovenská republika)
Režie: Karel Vontroba
Hra nejhranějšího slovenského dramatika Viliama Klimáčka nepopisuje žádnou zajímavou či pikantní antologii slavné britské skupiny, jak by se mohlo, dle názvu zdát. Příběh postav ale s hudbou The Beatles nepřímo souvisí a jejich skladby ve hře určitě zazní. Táhnou se jako červená nit příběhem Emila, intelektuála frustrovaného, zhrzeného a zklamaného z faktu, že svět čím dál tím méně potřebuje intelektuály, populace svou historii a manželky své manžele. Jediným řešením, jak zviditelnit sebe a svou profesi spatří v televizním pořadu o vaření. O vaření se zvířátkem, kterým je, v jeho případě inteligentní, mluvící Loskuták posvátný. V této“jemné grotesce“ však ucítíte i hořkou pachuť dnešního života, ve kterém si každý z nás neseme svá větší či menší bolestivá tajemství, která ukrýváme před okolím hluboko v duši a znovu a znovu je prožíváme ve svém mentálním paralelním světě. Stejně tak i náš hrdina prožívá to své s lidmi ze svého okolí ve své hlavě. Ti se nečekaně odkudsi objevují, baví se a zase kamsi, nelogicky a neuspořádaně mizí, stejně jako myšlenky. Proč se v bytě pořád vysává? Proč se na dálku spouštějí elektrické spotřebiče? Kdo a proč se bojí Beatles? Kdo skončí na psychiatrii? To vše se dozvíte, když s námi vstoupíte do Emilovy hlavy…
Nejbližší reprízy této hry jsou 8.3.2024 v Dačicích (postupová přehlídka ochotnických divadel Dačické kejklování 2024 na národní přehlídku Piknik Volyně 2024), 15.3.2024 Prachatice (festival amatérských divadel Štít), 18.4.2024 Soběslav (Kulturní dům)
Do letitého venkovského ochotnického souboru, zmítaného malou vnitřní krizí, se vloudí suverénní divadelník z Prahy, který všemu divadelnímu beze zbytku rozumí, všude byl a každého zná. Nabídne souboru inscenování ultra avantgardního textu zámořského génia pod vlastním režijním vedením. Soubor souhlasí a Rejžák se dostává do postavení mesiáše, který je pro ně zpočátku vykupitelem, zahrnovaným obdivem, později však zdrojem skepse a pochybování. Rejžákovo divadelní „evangelium“ nonsensu a absurdity je přijímáno jako písmo svaté až do okamžiku, než soubor zjistí, že s Rejžákem je všechno jinak. Situaci se rozhodnou řešit „pomstou“, a to tak, že budou otrocky naplňovat jeho vizi a nesmyslné požadavky s cílem Rejžákova ztrapnění zcela v duchu jeho dogmat. Výsledek však překvapí nejenom je samotné…
Text divadelní hry jsme si ještě před nácvikem upravili, a to v tom smyslu, že jsem přepsal konec hry a změnil jsem aranži ve smyslu avantgardního a experimentálního divadla, která měla za cíl překvapit a šokovat diváky. Tento záměr se stoprocentně vydařil, ale také vymstil, protože na soutěžních přehlídkách nebyl porotami pochopen. Vesměs poroty ocenily formu, ale vytýkaly protichůdnost oproti předloze a záměru autora.
Hra měla premiéru 16.3.2024 na domácím jevišti. Hned druhý den jsme jeli odehrát představení na soutěž O Štít města Prachatic, kterou jsme vyhráli a zároveň získali ceny za herecké výkony. 27.3.2024 jsme se zúčastnili postupové přehlídky jihočeských amatérských souborů Dačické kejklování 2022, kde jsme sice obdrželi vcelku pozitivní hodnocení, ale hra dále na národní přehlídku Piknik Volyně 2022 nebyla doporučena. Jaroslav Mrzena získal cenu za herecký výkon v roli "Rejžáka" a Péťa a Petr Šulcovi obdrželi rovněž za herecké výkony v rolích "Inky" a "Otomara" čestná uznání. Na přehlídce vesnických divadelních souborů v Trhových Svinech dne 23.4.2022 jsme obdrželi cenu za inscenaci "Nářku samoty" a opět cenu za herecký výkon pro Jardu Mrzenu v roli "Rejžáka". Hru jsme reprízovali celkem sedmnáctkrát.
Předlohou hry Srdce pro krále se stal příběh z antické mytologie o králi Admetovi a jeho ženě Alkéstis, kterou v padesátých letech minulého století zdramatizoval polský dramatik Artur Marya Swinarski ve své hře Alcestin návrat. Tentokráte se však příběh odehrává v současnosti, v nejmenované konstituční monarchii kdesi v Evropě. Na počátku je zásadní rozhodnutí královny Alcesty a malý rozmar Smrti s velkými následky na konci. Je to hra o veliké lásce, ještě větším zklamání, pokrytectví, chamtivosti a přetvářce.
Původní hra Artura Marii Swinarskeho Alcestin návrat, napsaná v polovině padesátých let minulého století, je parodií na Euripidovu antickou tragédii Admet a Alkéstis. Hra měla v té době v Polsku i v zemích východní Evropy velký úspěch zřejmě proto, že byla svižnou komedií odehrávající se v antice, ale plnou humorných dialogů odkazujících na tehdejší poměry v Polsku padesátých let. Já jsem ponechal dějovou linku a půdorys královské rodiny, ale příběh jsem zasadil do současnosti a nekonkrétní evropské konstituční monarchie, bylo proto nutné přepsat téměř veškeré dialogy, aby hra byla srozumitelná pro dnešního diváka. V inscenaci jsme použili netradiční formu antických chórů v podobě pohyblivých antických soch, které "glosují" děj pouze pohybem a výmluvnými gesty. Tento prvek byl na hře oceňován nejvíce.
Na Dačickém kejklování 2020 jsme získali doporučení poroty na národní přehlídku Piknik Volyně, avšak z důvodu covidového lockdawnu, jsme se této přehlídky mohli zúčastnit až o rok později. kde získali ceny za herecké výkony Jarda Mrzena v roli "Herkulese" a Péťa Šulcová za roli "Etry" a oceněny byly i obě představitelky antických soch. Tato hra byla vybrána též na festival FEMAD Poděbrady 2021, ale pro nemoc jedné z hereček jsme představení nemohli odehrát. Hru po celou dobu provázela smůla proticovidových opatření, takže jsme ji mohli odehrát pouze osmkrát.
BDS Lužnice je jeden z nejstarších amatérských divadelních spolků v naší zemi. Náš spolek hrál česky a hry českých autorů už za císaře pána, hrál česky dokonce i za 2. světové války (díky přímluvě hraběte Paara) a hraje i dnes.
Již dlouho však náš soubor nezahrál dětem. Sice na naše hry děti chodí, a jsme za to rádi, že je rodiče přivedou, ale naše hry jsou spíše pro dospělé. Téměř 20 let tu nebyla pohádka.
Náš spolek proto cítil potřebu tento dluh našim dětem splatit. Vybrali jsme hru Jana Drdy - Hrátky s čertem.
Hru, která byla napsána již v roce 1946 a v Bechyni poprvé uvedena v roce 1956.
Hru, kde dobro vítězí nad zlem, kde lež má krátké nohy, kde není místo pro lenost ani pýchu a kde je největší zbraní dobré a láskyplné srdce.
Pohádku jsme hráli na Otáčivém hledišti v Týně nad Vltavou, v kamenných divadlech i venku v přírodě (náves Křída, lesní divadlo Křenovice)
Autor: Michaela Doleželová, Roman Vencl
Režie: Míra Šařec
Na odlehlý maják, který leží nedaleko zapadlé rybářské vesničky Perpinon, přijíždí pohledná žena...
Herecké obsazení:
Jacqueline D´Arlette: Péťa Šulcová
Lambert Pacome: Čenda Roubal
Odehraná představení:
11. 11. 2015 – KD Bechyně - Premiéra
6. 2. 2016 – KD Bechyně – v rámci přehlídky Bechyňské perlení 2016
4. 3. 2016 – Dačice – v rámci postupové přehlídky Dačické kejklování
17. 4. 2016 – Trhové Sviny – v rámci postupové přehlídky vesnických a venkovských DS
28. 5. 2016 – Temelín
5. 6. 2016 – Jistebnice – v rámci přehlídky Jistebnický guláš
13. 8. 2016 – Parčík před muzeem – Bechyně – v rámci akce Bechyňské doteky 2016
7. 10. 2016 – Týn nad Vltavou – v rámci festivalu „o vodníka Jeníka 2016“
15. 3. 2017 – Prachatice – v rámci festivalu Štít
22. 4. 2017 – Tábor – v rámci festivalu – Táborská opona
Ještě mi tam asi nějaký hraní chybí, ale to už asi nedohledám
Ocenění:
Dačické kejklování 2016 – čestné uznání za herecký výkon – Peťa Šulcová
- cena za herecký výkon – Čenda Roubal
Trhové Sviny 2016 - čestné uznání za režii – Míra Šařec
- čestné uznání za inscenaci
- cena za herecký výkon – Čeněk Roubal
- cena za herecký výkon – Petra Šulcová
- doporučení k postupu na KDP ve Vysokém nad Jizerou
Štít Prachatice 2017 – cena za hlavní ženský herecký výkon – Petra Šulcová
- cena diváka za ztvárnění inscenace Ani za milion!!!